O nás

Kdo jsme?

• KDU-ČSL je politická strana založená na dobrovolném společenství občanů, kteří se účastní společenského a politického života ve své obci, kraji a státě. Vychází z odkazu evropské kultury a z tradic křesťansko-demokratických a křesťansko-sociálních stran a hnutí u nás i ve světě.
  
• Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová rozvíjí humanitní 
  

  a demokratické tradice naší společnosti a usiluje o uplatňování konzervativních hodnot v politické oblasti.

Historie KDU-ČSL

https://www.kdu.cz/o-nas/historie

Historie hronovské MO KDU-ČSL

V roce 1968 stál při obnovení hronovské lidové strany br. Jiří Genrt, který byl její předsedou úctyhodných 41 let (1968 - 2009)! Od r. 2009 do ledna 2015 vykonával službu předsedy MO br. Antonín Hurdálek (kronikář města a někdejší místostarosta Hronova). Do této doby se členové MO angažovali jak v městské komunální politice, tak v mnohých aktivitách římskokatolické farnosti Hronov. Od roku 2015 až doposud je předsedou MO br. Petr Černý.

K 50. letému výročí MO KDU ČSL Hronov (br. Josef Zima, "U nás" květen 2018)

Byl rok 1968 - Pražské jaro - a kvetly nejenom šeříky, ale tentokrát i rychle se resuscitující občanské iniciativy. A tak již 17. 5. 1968 se v Hronově na Prajzku konala ustavující schůze místní organizace Československé strany lidové. Po létech persekuce, kdy od r. 1948 existovaly mimo celostátně "vedoucí" stranu - KSČ, ještě ČSS a ČSL s dosazenými činovníky, aby pro Západ budily zdání demokracie. Tento umělý stav se tedy rychle mění - vzniká iniciativa zdola.

Návrh programu místní organizace přednesl na ustavující schůzi br. Jan Maršík (otec MUDr. Marie Svatošové - zakladatelky hospicového hnutí), prvním předsedou byl br. Jiří Genrt - který tuto funkci obětavě vykonával úctyhodných 41 let! První místopředsedkyní výboru byla paní Jarmila Hassan Abdel Wahab Fröhlichová, zastoupení ve výboru měly jednotlivé části města. Ještě je dost pamětníků lidoveckých plesů, dětských karnevalů, vzdělávacích akcí, zájezdů, organizování bezplatných brigád ve městě. Při brigádě na opravě fasády ŘK kostela bylo mladými brigádníky objeveno (prázdniny) zazděné gotické okno v kněžišti - dnešní pozoruhodnost. A tak, ač i po Pražském jaru byli oficielní představitelé ČSL nadále dosazováni "vedoucí stranou", neměla už tato vedoucí strana dost sil na likvidaci spontánně založených místních organizací. Nastalo období dohledu a kontroly. Ještě za předsednictví br. Jiřího Genrta, po "převratu" v r. 1989 byl z lidovecké iniciativy v r. 2004 vybudován památník Obětem komunismu, přičemž valnou část nákladu uhradila samotná MO ČSL - 30 tis. Kč - když veřejná sbírka ve městě činila 7 tis. Kč. Proces sjednocení křesťanských stran po rozpadu Rakouska-Uherska započal v září 1918 a byl završen sjezdem 5. a 6. ledna 1919. Po sloučení ČSL s Křesťanskou a demokratickou unií na sjezdu v r. 1992 došlo ke změně názvu strany na KDU-ČSL - to již za předsednictví Ing. Josefa Luxe. Blížíme se tedy ke STOVCE!

V Hronově dne 15.4.2018 zpracoval podle dokumentů z archivu MO KDU-ČSL Hronov Ing. Josef Zima 

Podrobnější informace o činnosti MO KDU-ČSL v Hronově 1945-2005 (br. Jiří Genrt):

Původní Československá strana lidová - ČSL - obnovila činnost hned po skončení 2. světové války a  místní organi­zace se ustavily ve většině i malých obcí i na Náchodsku a po svobodných volbách v r. 1946 měla také odpovídající zastoupení v zastupitelských orgánech.

Po komunistickém puči v únoru 1948, kdy byly hned pozavírány lidovecké špičky až po okresní představitele, zastavily svou činnost všechny místní organizace. V nově utvořené "obrozené národně frontovní lidové straně" byli na Hronovsku organizováni tři členové.

Po dvaceti létech komunistické totality, politických procesech, věznění, zastrašování, různé perzekuci už i ve školách atd. svitla v roce 1968 naděje na svobodný život. V květnu 1968 byla obnovena i činnost místní orga­nizace ČSL v Hronově, do které se hned přihlásilo 48 pří­znivců. 

Ke svobodnému vývoji politické situace však zbývaly už jen tři měsíce. Že by mohlo dojít k tomu, co se stalo 21. srpna, nikdo nevěřil. A navíc tak brutální noční přepad vojsky "spřátelených" států. Sám jsem si uvědomil, že jde o definitivní konec komunistické ideologie. Že nás však ještě čeká dalších 20 roků morální devastace, to také nikdo nepřed­pokládal.

Novou situaci jsme ve výboru ČSL přijali s tím, že v me­zích možností se soustředíme na činnost kulturní, společen­skou, zájezdovou a potřebné technické práce kolem kostela.

Po 21. srpnu se nikdo nevzdal členství v ČSL.

V prvních letech po r. 1968 byly pořádány hojně navště­vované přednášky na aktuální témata, kupř. prof. Ducháče z Červ. Kostelce o Břetislavu Kafkovi, Dp.Lukeše o budou­cnosti víry, poslance JUDr. Sachera z Úpice k současné politické situaci, populární byly přednášky lidového léčitele Josefa Prouzy z Úpice a další.

Pořádány byly koncerty v katol. kostele. Br.ing. Josef Zima se začal věnovat zájezdové činnosti: kupř. prohlídka pevnosti v Kladsku, do Prahy - prohlídky vždy spojené s návštěnou divadla nebo opery. Plotiště - za biskupem Otče­náškem, Lidice - Lány, Činěves za P. Lukešem. Rozvojem motorismu se postupně zájem o zájezdy tlumil.

Oblíbené a stále navštěvované se staly každoroční "Lidové plesy" spojené s nedělním odpoledním dětským karnevalem a to nepřetržitě od roku 1970.

Politická činnost se od nás neočekávala. Na 65ti členné jednotné kandidátce jsme měli rezervované vždy jedno místo. Nezaznamenali jsme námitky proti technické činnosti kolem kostela.

Brigádnická činnost organizovaná lidovci začínala v době, kdy ustával zájem o trávu a seno mezi věřícími z blízkosti kostela a šlo zpočátku o jarní a podzimní úklid starého hřbitova. Větší úklidy kostela si organizoval kostel­ník p. Hofman. Odborné práce si podle potřeby sjednávali sami duchovní správci s ochotnými věřícími podle charakteru práce, nebo je zadávali u podniků služeb.

Radikálními zásahy prošel kostel za působení dp. Hartmana v létech 1970 -1981. Pan farář - sám odborník - absolvent Vysoké školy umělecko průmyslové - nejenže sám úpravy navr­hoval, s odbornými pracovníky projednával a sjednával, ale také sám realizoval /malby, nátěry, výtvarné prvky z měděného plechu /obětní stůl, ambon/ a to nejen pro náš kostel. Jeho výtvarné návrhy na mříže do zádveří kostelů, ocelová vrata, branky apod. realizoval umělecký kovář p. Jiří Němeček se svým synem ve Velkém Dřevíči. Jejich bohatá činnost je popsána na str. 40-47, 50 farní kroniky.

Ještě v době působení p.faráře Hartmana menší skupina brigádníků po dobu tří až čtyř roků v letních měsících po sobotách opravovala místy značně pobořenou kamennou zeď starého hřbitova (zedníci Ant. John, Josef Hurdálek, Josef Špaček s traktorem, pomocníci Adolf Jandáček, Josef Zima st. a další).
U opravy poslední části zdi v r. 1981 nám již také pomáhal P. Ladislav Šidák, který k nám přišel po nenadálém úmrtí P. Hartmana.

Při každoročních úpravách starého hřbitova se zapojoval p. farář Šidák a jako technik se snažil ulehčit nám práci pořizováním drobné mechanizace na kosení trávy, hrabání, odvozy na skládku apod. Přesto bylo vítáno, že kosení řadu roků prováděl svou větší mechanizací p. Jaromír Šimek z Velkého Dřevíče. Na výměře téměř 1 ha nerovného terénu si užil. Mnohdy se před prvním sněhem dalším ochotníkům ani nepodařilo včas trávu shrabat a uklidit na skládku.

V posledních létech se péče o starý hřbitov začíná ujímat mladší generace.

Kromě výše popsaných opakujících se prací na úpravě starého hřbitova byly ještě před rokem 1989 provedeny větší akce ve spolupráci s odborem MH Měst. úřadu v Hronově. Kupř.

V r. 1977 - byly postupně po sobotách betonovány rámy scho­diště od "papírny" ke zvonici. Bednění vždy během týdne připravil tesař od města, písek, cement, ocel. výztuž připravilo město. Žulovou dlažbu včetně výdlažby do připravených rámů zajistilo město u specia1izované firmy.

V r. 1978 - podobným způsobem byla budována vyhlídková terasa pod zvonicí. Nad tou však časem zvítězila příroda.

V r. 1983 - Na žádost odboru MH MěstÚ jsme brigádně postupně opravili obě kamenná schodiště včetně bočních zídek na novém hřbitově. Materiál včetně ocelové výztuže dodalo město. Navíc práce byla finančně ohodnocena pod1e odpracovaných hodin.

V r. 1987 - se činnost soustředila na kostel. Z iniciativy br. Adolfa Jandáčka a ing.Josefa Zimy bylo do po­dlahy kostela položeno elektr. odporové vytápění. Práce byla časově náročná a větší část spočívala na důchodcích, kteří nebyli vázáni jen na soboty. Technologický postup umožnil i nepřerušený chod církevních obřadů. Z pracovníků uvádím jen zedníky - Josefa Hurdálka a Jana Sedláčka, kteří si - stále na kolenou - vysloužili určitě nebe.

1989

Již od prvních dnů po 17. listopadu 1989 se většina našich členů aktivně účastnila akcí pořádaných místním Občanským fórem, téměř obden, nejdříve na schodech před Jiráskovým divadlem, později primo v divadle. Podpořeny byly všechny aktivity OF i IJV ČSL.

Místní výbor ČSL byl 28. 12. 1989 rozšířen o nové členy - Bohuslava Jandáčka, Jana Pavlise a Václava Zimu.

Dne 21. 3. 1990 bylo jednáno o vrácení orelského hřiště ve Zbečníku a obnovení činnosti TJ Orel. Restituce byla brzy kladně vyřízena díky úsilí br. Václava Vlacha a Václava Špeldy. Hřiště bylo postupně upravováno, dovybaveno brankami pro malou kopanou a klubovnou, sportovním nářadím. Slouží běžně sportovní činnosti mládeže ze Zbečníka i okolí. Odpovědnost za využívání hřiště i činnost Orla převzal br. Bohuslav Jandáček.

Dalším velkým námětem se stalo doplnění zvonů v hronovské zvonici, kde po druhé světové válce zbyl pouze jediný zvon. Návrh nasel podporu Města, takže už od 1. 1. 1992 byla vyhlá­šena veřejná sbírka na zakoupení zvonu. Současně byla ustave­na komise pro organizaci sbírky, objednávku, instalaci a vy­svěcení zvonu ve složení: ing. M. Houštěk, A. Jandáček, L. Šidák, J. Satrová, ing. Josef Zima a Jiří Genrt.

První konkrétní informace o možnosti realizace získal tajemník MěstÚ ing. Z. Seidl pri osobním jednání u zvonaře Petra Manouška na Zbraslavi již 12. 2. 1992. Následovala návště­va p. Manouška u nás, prohlídka technického stavu zvonice, stavu konstrukce po demotovaných původních zvonech a zjištění zvuku a ladění zachovaného zvonu. Konkrétní nabídka od p. Manouška na doplnění zvonice třemi zvony došla 4. 6. 1992. Roz­počtové náklady bez montáže a elektr. ovládání byly vyčísleny na Kč 177 000,-.

Přestože veřejná sbírka našla odezvu u hronovské veřejnosti, přesto šlo o drobnější částky a na konci roku 1992 bylo na účtu Kč 73 423,-, do konce října 1993 se částka zvý­šila Kč 87 919,-. Bylo proto rozhodnuto o objednání dvou menších zvonů o nákladech Kč 58 000,- a 24 000,- a třetí zvon za Kč 95 000,- bude objednán a instalován dodatečně po získání dalších prostředků.

V rámci přípravy na instalaci nových zvonů a zejména na možnost elektrického ovládání bylo nutno zavést do zvonice novou elektrickou přípojku a připravit elektroinstalaci ve zvonici. Přípojka byla uložena do rýhy mezi sakristií, odkud jsou zvony ovládány, k severní stěně zvonice. Práci odborně zajistili a provedli otec a syn Jandáčkové.

Svěcení zvonů se uskutečnilo v hronovském kostele v neděli 9. 7. 1994, světitelem byl biskup Karel Otčenášek. Následně pak byly v dalších dnech zvony zavěšeny ve zvonici. Všem dárcům
a pomocníkům patří dík.

Zajištění a instalace třetího největšího a nejdražšího zvonu mělo neočekávané řešení. Objevil se dosud neznámý do­nátor, který byl ochoten celý náklad na zvon zaplatit. Tak už po roce - 5. 11. 1995 - byl v hronovském kostele posvěcen třetí zvon a hned nato instalován. Pak že se Pán nestará. Díky!

Do této doby spadá změna názvu Lidové strany na Křesťansko demokratickou unii - Československou stranu lidovou. KDU - ČSL.

V roce 1993 byla brigádně provedena náročná akce, na kterou se již zapomíná: byla opravena vnější omítka zvonice a nový nátěr. Na to hned navazovala malba vnější omítky na kostele (z iniciativy p.Josefa Lanty z Příčnice, který se nabídl provést celý nátěr sám, pokud mu další ochotníci vždy připraví potřebné lešení). Časem však uvítal pomocníky.

Protože nebylo k dispozici dost lešení, byla práce pro­váděna po částech. Poslední finální etapou byl nátěr průčelí, kde výška lešení měla sedm etáží. Postavené lešení umožnilo průběžně provádět i vnější nátěr okenních křídel- Při montá­žích a demontážích lešení se vždy sešlo dost ochotných mužů. Odpovědnost za odborné postavení lešení převzal a prací se rovněž účastnil pan Takáč. Díky všem!

Již v říjnu 1990 byl ve výboru ČSL projednáván první návrh na možnost pořízení a instalaci pamětní desky nespra­vedlivě v r. 1955 uvězněným občanům Hronova, z nichž téměř polovina byla členy lidové strany. Z naší iniciativy vypsa­lo Město - začátkem roku 2004 - veřejnou sbírku na zhotovení pamětní desky s nápisem "Obětem komunismu 1948 - 1989". Akce se setkala mezi občany s pochopením. Realizací byl pověřen místostarosta - náš člen br. Antonín Hurdálek. Vlastního návrhu se ochotně ujal akad. malíř Ivan Krejčí. Velkou po­mocí byl ing. Jaroslav Jeništa. S dopravou a mechanizací bezplatně pomohla firma EKOS Velké Poříčí- Úpravu vybraného stanoviště u Jiráskova divadla provedli pracovníci Města.

Slavnostní odhalení památníku se uskutečnilo v před­večer státního svátku Dne boje za svobodu a demokracii 16. listopadu 2004. Památník se stal místem pravidelného setkání k připomenutí konce totality.

Za připomenutí jistě stojí i některé další akce, které byly provedeny dodavatelských způsobem, ale nikdy se neobešly bez pomoci věřících.

R. 1994 - byla provedena vestavba hygienického zařízení pro návštěvníky kostela do bývalé zrušené márnice. Pravidelný úklid o tento prostor se věrně starají manželé Martinovi.

Ještě v r. 1994 byla provedena vestavba hygie­nického zařízení a kuchyňského koutu do uvolněné místnosti v SV rohu I. poschodí fary. Tím bylo umožněno všetrannější využití místností v I. p. pro různé aktivity.

R. 1998 - byla provedena výměna vnějších dožitých oken na budově fary v Hronově. Tomu předcházelo poptávkové jednání s pěti truhlářskými fir­mami. Objednávka byla zadána Stavebním službám v Hronově, jejichž nabídka byla finančně nejvý­hodnější.

R. 1999 - navázala na výměnu oken generální oprava vnější omítky fary. Práci opět zabezpečovaly Stavební služby Hronov. Návrh na barevné a výtvarné řešení fasády projednával a dohodl s oprávněnými kul­turními orgány diecézní architekt ing. Jan Slavík z Jaroměře.

R. 2000 - Po dohodě s p. farářem Šidákem došlo konečně i na zkulturnění bydlení na faře. Vestavbou sprchových koutů s WC a umývadly získaly samo­statná hygienická zařízení obytné místnosti užívané p. farářem a místnost vedle farní kuchyně, užívaná v té době kuchařkou sl. Stárovou. Současně byly odpadní vody svedeny přímo do veřejné kana­lizace v Regnerově ulici, protože kanalizace v této části města byla již napojena na ČOV v Náchodě.

V r. 2003 - V jarních měsících - duben, květen - na podnět A. Jandáčka - došlo dost neplánovaně k vymalová­ní celého kostela. Po dohodě byla oslovena místní malířská firma Koutský Vladislav. Akceptována byla písemná nabídka z 11. 3. 2003 na částku 65 - 70 tis. Kčs vč. DPH.

Při přípravě podmínek k malování i během realizace se aktivizovala snad celá farnost - zejména nechyběly ženské ruce. Celý mobiliář byl v pohybu. Křížová cesta musela ze stěn. Lavice musely uvolňovat cestu pojízdnému lešení atd. Nutno vyzvednout, že malíři si počínali šetrně. Dlažbu v místě malování zakrývali textil­ními potahy, stabilní inventář - oltář, varhany, lavice, dřev. zábradlí zakrývali foliemi PVC. Výsledek - pěkný čistý stánek Boží - byl největší odměnou všem, kteří zde jakkoli pomohli.

K 1. 10. 2005 nastupuje do Hronova nový římskokatolický duchovní - Otec Mgr. Jaroslav Jirásek. Oficiálně byl přivítán při jeho první mši u nás zástupcem Města i KDU - ČSL bratrem Antonínem Hurdálkem. Současně poděkoval p. faráři Šidákovi za jeho dlouholetou péči o naši farnost a duchovní vedení svěřených farníků, kterým je nadále ochoten sloužit už jako "pracující důchodce".

Od 1. 10. 2005 se tedy píše nová kapitola farní kroniky, která, jak se ukazuje, bude bohatší. Členové M0 KDU ČSL jsou součástí farní rodiny a podle možností budou i nadále pomáhat všude, kde bude třeba.

Z podkladů a zápisů MO KDU - ČSL Hronov vypsal a zaznamenal Jiří Genrt

V Hronově 31. 1. 2011